Jak rozpoznat rizikový strom

Zodpovězte si tyto otázky…

1. Vyskytují se na stromě velké odumřelé větve?
2. Visí na stromě ulomené větve?
3. Vyskytují se na kmeni nebo hlavních větvích stromu velké dutiny či ztrouchnivělé dřevo?
4. Jsou na bázi kmene stromu přítomny plodnice hub?
5. Jsou na kmeni nebo v místech rozvětvení trhliny nebo praskliny?
6. Spadly již některé velké větve ze stromu?
7. Spadly nebo odumřely již sousedící stromy?
8. Je strom silně nakloněn?
9. Vyrůstá většina hlavních větví z jediného místa kmene?
10. Byly kořeny poraněny,ulomeny nebo zničeny v důsledku snížení okolního půdního povrchu, např. z důvodu založení chodníku nebo kopání příkopů?
11. Bylo stanoviště nedávno ovlivněno stavbou, zvýšením povrchu půdy nebo založením trávníku?
12. Byly odstraněny stromy z těsného okolí hodnoceného stromu?
13. Byl stromu odřezán vrchol nebo došlo značnému odvětvení?

Jestliže jste odpověděli alespoň na jednu otázku „ano“ , kontaktujte nás. Přezkoumáme stav zkoumaného jedince a doporučíme popř. i provedeme zásah, který zajistí nejlepší možné východisko z rizikové situace.

Co říká zákon

Péči o zeleň, potažmo i kácení stromů upravuje zákon č. 114/1992sb. „O ochraně přírody a krajiny“ a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992sb. Tento uvádí, že v případech dřevin rostoucích mimo les je ke kácení nezbytné povolení, a to „lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin“. K závažným důvodům nepatří ani zastínění objektu nebo podrostu, ani např. to, že ze stromů padá listí, které zanáší okapy. Výjimku tvoří stromy na pozemku soukromých osob. Zde je třeba povolení pouze v případech, že stromy ve výšce 130 cm nad zemí mají obvod (nikoli průměr!) kmene větší než 80 cm nebo se jedná o souvislé keřové porosty o ploše větší než 40 m². Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dřeviny ovocné, okrasné nebo nějaké jiné. Dřeviny nad uvedené míry mohou být pokáceny bez povolení pouze v případě „hrozí-li bezprostředně škoda na životě nebo zdraví nebo majetková škoda značného rozsahu“. Např. stromy poškozené vichřicí, povodní, sněhem, ale i stromy napadené škůdci a jeho stav je nevyléčitelný. Ale i toto je třeba do 15 dnů písemně oznámit obecnímu úřadu.

Kácení povoluje příslušný odbor (většinou životního prostředí) na pověřeném obecním úřadě. O povolení musí žádat vlastník pozemku nebo jeho nájemce. Ten však jen se souhlasem vlastníka. Mylné je taktéž přesvědčení, že strom, ke kterému bylo vydáno povolení k pokácení z vážného důvodu či z důvodu, že strom roste na místě budoucí povolené stavby, je možné kácet jen v období vegetačního klidu. Tedy od 1.10. do 31.3. Toto v naprosté většině případů úřad pouze doporučuje a je na každém žadateli, jak se k této věci postaví a zda je možné a bezpečné s kácením stromu počkat na doporučené období. Nutno podotknout, že vůči přírodě je tento krok velmi ohleduplný. Z uvedeného je zřejmé, že v případech kácení stromů a křovin v žádném případě neplatí často používané argumenty typu, že „na svém pozemku si mohu dělat co chci“. Nepovolené kácení stromů, popř. jiných dřevin je přestupkem. Ve správním řízení pak může být za toto deliktní jednání uložena pokuta do 10 tisíc korun v případě jednoho stromu, v případě více stromů pak až do výše 50 tisíc korun. Stejné výše pokut jsou ale určeny i pro případy, že na dřevinách je proveden zásah, „ který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření“. V povolení o kácení se zpravidla ukládá povinnost provést náhradní výsadbu. Pokud není tato povinnost uložena (např. bude-li vykácené místo zastavěno), je žadatel povinen zaplatit do rozpočtu obce odvod, který bude použit ke zlepšení životního prostředí. Z vlastní zkušenosti ale vím, že k tomuto bodu se obecní úřady staví různě a v mnoha případech od tohoto odvodu ustupují.

Formulář na žádost k pokácení stromu

Zde si můžete zdarma stáhnout příklad formuláře, který je možno použít, pokud váš obecní úřad nemá formulář vlastní.

Vyvarujte se chyb v žádosti o kácení!

• Kopie výpisu z katastru nemovitostí (vlastnický list) nesmí být starší 3 měsíců.
• V kopii katastrální mapy zakreslete přesné umístění stromů, o jejichž pokácení žádáte.
• Žadatel musí být vždy vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Podávanou žádost musí podepsat všichni vlastníci pozemku, na kterém stromy, o jejichž pokácení žádáte, rostou.